UNESCO a kultura

Československo bylo jedním ze zakládajících zemí Organizace Spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), která vznikla po II. světové válce. Samostatná Česká republika je součástí UNESCO od roku 1993.

Ministerstvo kultury zajišťuje naplňování našich závazků v oblasti ochrany kulturního dědictví, podpory kulturní rozmanitosti, tradiční kultury a boje proti nelegálnímu obchodu s kulturními statky.

UNESCO dnes zastřešuje stovky programů po celém světě – od světového dědictví až po digitální uchovávání dokumentů. Níže najdete přehled těch nejdůležitějších, do kterých je ČR aktivně zapojena.

Logo UNESCO - název, zkratka a logo UNESCO jsou jeho duševním vlastnictvím. Žádná osoba ani organizace je nesmí používat bez předchozího písemného souhlasu UNESCO. Více informací lze nalézt zde: https://www.unesco.org/en/logo-patronage

Jak funguje UNESCO

Nejvyšším řídícím orgánem UNESCO je jeho Generální konference, která se pravidelně schází každé dva roky a sdružuje všech 194 členských zemí organizace (a 12 přidružených území). Schvaluje dvouletý a střednědobý program Organizace, rozpočet, a další dokumenty zásadního charakteru. 43. Generální konference se konala na podzim 2025, přijaté rezoluce jsou k dispozici na https://www.unesco.org/en/general-conference/43

Výkonná rada dohlíží nad realizací programu (více zde: https://www.unesco.org/en/executive-board) Tvoří ji 58 volených států – zástupců všech členských zemí organizace – a schází se každých šest měsíců. Česká republika do ní byla zvolena na období 2023–2027.

O faktické naplňování rozhodnutí Výkonné rady a rezolucí Generální konference se stará výkonná a servisní složka organizace – Sekretariát UNESCO pod vedením generálního ředitele. V roce 2025 byl zvolen novým generálním ředitelem organizace pan Khaled El-Enany z Egypta. Sekretariát tvoří zhruba 2000 zaměstnanců ze 170 zemí světa, z nichž většina pracuje v sídle UNESCO v Paříži a asi 700 z nich v některé z 65 kanceláří UNESCO (UNESCO field offices) rozmístěných po celém světě.

V sídle UNESCO v Paříži má ČR své diplomatické zastoupení, Stálou delegaci ČR při UNESCO, která zprostředkovává kontakt mezi organizací a jednotlivými resorty.

V každé členské zemi UNESCO je zřízena národní komise pro spolupráci s organizací. Česká komise pro UNESCO je poradním orgánem vlády pro všechny záležitosti UNESCO (www.mzv.cz/unesco).

Světové dědictví

Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (1972) je nejznámějším nástrojem UNESCO. Zakládá Seznam světového kulturního a přírodního dědictví, na kterém je aktuálně zapsáno 1248 kulturních a přírodních památek a lokalit, viz. http://whc.unesco.org/en/list/, z toho 17 na malém území České republiky (16 kulturních a jedna přírodní).

Patří k němu tyto památky a památková území na území České republiky:

Historické centrum Prahy (skládá se ze dvou částí – samotného historického centra Prahy v rozmezí Pražské památkové rezervace a parku a zámku v Průhonicích, 1992)
Historické centrum Českého Krumlova (1992)
Historické centrum Telče (1992)
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994)
Kutná Hora: Historické centrum města s kostelem sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995)
Lednicko-valtická kulturní krajina (1996)
Zahrady a zámek v Kroměříži (1998)
Historická ves Holašovice (1998)
Zámek v Litomyšli (1999)
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000)
Vila Tugendhat v Brně (2001)
Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003)
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří (přeshraniční sériová památka se Saskem, 2019)
Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem (2019)
Slavná lázeňská města Evropy (nadnárodní sériová památka s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií. Českou stranu v projektu reprezentují Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, 2021)
Dlouhověké bukové lesy a pralesy Karpat a dalších oblastí Evropy (nadnárodní sériová památka s Bosnou Hercegovinou, Černou Horou, Francií, Itálií, Polskem, Severní Makedonií, Slovenskem, Srbskem a Švýcarskem, 2021)
Žatec a krajina žateckého chmele (2023)

Každá památka zapsaná na Seznam světového dědictví má povinnost pravidelného monitoringu (v ČR v péči Národního památkového ústavu) a ochrany výjimečné světové hodnoty.

Kromě Seznamu světového dědictví je Úmluvou založen i Seznam světového dědictví v ohrožení. Na něj jsou zapisovány památky, jejichž výjimečná světová hodnota je zásadním způsobem ohrožena, např. válečnými konflikty, klimatickými změnami nebo tlakem developerů. Více o památkách v ohrožení zde: https://whc.unesco.org/en/158/.

Lokality, které jsou potencionálními kandidáty pro zápis na tento prestižní seznam, jsou zapsány na Indikativním seznamu ČR. V současné době je na tomto seznamu celkem 13 zápisů:

Renesanční domy ve Slavonicích (2001)
Třeboňské rybníkářské dědictví (2001)
Skalní města v Českém ráji (2001) – přírodní památka
Skalní skulptury Betlém v Novém lese u Kuksu (2001)
Hrad Karlštejn (2001)
Lázně Luhačovice (2001)
Památky Velké Moravy – Slovanské hradiště v Mikulčicích a kostel sv. Margity v Kopčanech, česká část (2001)
Industriální soubory v Ostravě (2001)
Pevnost Terezín (2001)
Rozšíření světové památky Historické jádro Prahy o významné památky v jeho okolí (2001)
Horský hotel a televizní vysílač Ještěd (2007)
Stará čistírna odpadních vod v Praze – Bubenči (2020)
Evropské papírny (z doby ruční výroby papíru) (2024)

Blíže k Indikativnímu seznamu České republiky: https://whc.unesco.org/en/tentativelists/?action=listtentative&pattern=czechia&state=cz&date_start=&date_end . V současnosti probíhá revize Indikativního seznamu ČR, jejíž výsledek bude znám v roce 2026.

Od roku 2024 připravujeme pro zápis na Seznam světového dědictví nadnárodní sériovou nominaci Evropských papíren, na které kromě ČR spolupracuje Polsko, Německo a Španělsko. Složitost přípravy nominační dokumentace vyplývá z doporučeného Harmonogramu pro předkládání nominační dokumentace, který můžete najít v článku 168 Prováděcí směrnice Úmluvy: https://www.mkcr.cz/smernice-prilohy-cs-1372 .

Na implementaci Úmluvy o ochraně světového dědictví dohlíží mezivládní Výbor pro světové dědictví, do kterého byla ČR historicky poprvé zvolena v listopadu 2025 na období 2025–2029.

Od 2008 funguje na Ministerstvu kultury ČR dotační program Podpora pro památky světového dědictví pro podporu památek České republiky zapsaných na Seznamu světového dědictví a na Indikativním seznamu.

Více informací k tomuto programu na stránkách: https://www.mkcr.cz/program-podpory-pro-pamatky-svetoveho-dedictvi-drive-unesco-279.html .

Živé tradice

Česká republika je také smluvní stranou Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví (2003), která usiluje o zachování tradic, dovedností a praktik, které se předávají z generace na generaci. Úmluva zakládá Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva, (viz https://ich.unesco.org/en/lists), na kterém má Česká republika zapsáno již deset položek:

Slovácký verbuňk (2008)
Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku (2010)
Sokolnictví – žijící lidské dědictví (nadnárodní prvek s Belgií, Chorvatskem, Francií, Irskem, Itálií, Katarem, Kazachstánem, Korejskou republikou, Kyrgyzstánem, Maďarskem, Mongolskem, Marokem, Německem, Nizozemím, Pákistánem, Polskem, Portugalskem, Rakouskem, Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty, Slovenskem, Sýrií a Španělskem. ČR zapsala v roce 2010, poslední státy přistoupily k nominaci v roce 2021.)
Jízda králů na jihovýchodě České republiky (2011)
Loutkářství na Slovensku a v Česku (2016)
Modrotisk, rezervážní ruční tisk a barvení indigem v Evropě (nadnárodní nominaci společně předložily ČR, Maďarsko, Německo, Rakousko a Slovensko, 2018)
Ruční výroba ozdob z foukaných skleněných perlí pro vánoční stromek (2020)
Vorařství (nadnárodní nominaci společně předložilo Polsko, Německo, Lotyšsko, Rakousko, Španělsko a ČR, 2022)
Znalosti, řemeslné techniky a dovednosti ruční výroby skla (nadnárodní nominaci společně předložily ČR, Finsko, Francie, Maďarsko, Německo a Španělsko, 2023)
Hraní amatérského divadla v Česku (2025)

Kromě Reprezentativního seznamu zakládá Úmluva 2003 i Seznam nemateriálního kulturního dědictví vyžadujícího naléhavé zachování pro statky, které vyžadují naléhavá záchovná opatření k zajištění jejich předávání a Registr osvědčených záchovných postupů, který se skládá z programů, projektů a činností, které nejlépe odrážejí zásady a cíle úmluvy.

Česká republika do něj v roce 2022 zapsala jako svou první položku:

Strategie pro zachování tradičních řemesel – program Nositelé tradice lidových řemesel (2022)

Implementaci Úmluvy má spolu s Ministerstvem kultury na starosti i Národní ústav lidové kultury http://www.nulk.cz, který rovněž e dozvědět na adrese. NÚLK rovněž spravuje Seznam nemateriálního kulturního dědictví ČR, viz: http://www.nulk.cz/narodni-seznam/ Zápis na národní seznam je podmínkou při předkládání každé nominace na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví.

Boj proti nelegálnímu obchodu s kulturními statky

Úmluva z roku 1970 o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků je zásadním nástrojem proti pašování artefaktů a uměleckých děl. Česká republika již několik let připravuje ratifikaci doplňující Úmluvy UNIDROIT o nedovoleném obchodu s kulturními památkami.

Na tyto mezinárodní dokumenty navazuje obsahově řada norem EU i českých právních předpisů, a činnost ministerstva a spolupracujících orgánů státní správy při prevenci kriminálního napadání sbírkových objektů a při nelegálním vývozu kulturních statků. Ministerstvo v tomto směru a v oblasti muzejnictví navazuje ovšem ještě na řadu dalších Doporučení UNESCO týkajících se ochrany movitého kulturního dědictví a spolupracuje v tomto směru s českou sekcí mezinárodní nevládní organizace ICOM (Mezinárodní rada muzeí), která je jednou z těch, s nimiž trvale spolupracuje i UNESCO. O činnosti české sekce blíže na adrese https://icom-czech.mini.icom.museum/

V oblasti nedovoleného vývozu a dovozu kulturních statků hraje významnou roli i Mezinárodní etický kodex (v české verzi zde: https://www.mkcr.cz/mezinarodni-eticky-kodex-1404.html) z roku 1999.

Praktický význam má i to, že UNESCO vede velmi rozsáhlou Databázi národních právních předpisů, které se týkají movitého i nemovitého kulturního dědictví. Lze ji nalézt na adrese http://www.unesco.org/culture/natlaws/.

V rámci UNESCO rovněž funguje pro tuto oblast významný Mezivládní výbor pro podporu návratu kulturních statků do země jejich původu nebo jejich restituci v případě jejich nelegálního přivlastnění, do kterého byla ČR zvolena v roce 2023 na čtyřleté období. Více k této problematice zde: https://en.unesco.org/fighttrafficking.

Ochrana kulturních statků za ozbrojeného konfliktu

Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a její dva Protokoly z roku 1954 je součástí tzv. Haagských instrumentů humanitárního práva a její význam se potvrzuje vždy, když dojde k válečnému konfliktu mezi státy. Partnerem Ministerstva kultury při provádění této úmluvy je Ministerstvo obrany, kterého se týkají závazky pro ozbrojené síly, i civilní obrana, a Ministerstvo zahraničních věcí, které je gestorem tohoto komplexu smluvních instrumentů.

Na Seznam památek pod zvýšenou ochranou je z ČR zapsána:

Vila Tugendhat (2018)
Státní hrad a zámek v Českém Krumlově (2025)

Podstatou zápisu na tento seznam je skutečnost, že kulturní statky nejsou vojensky využívány, a tedy nepředstavují vojenský cíl, a jako takové by neměly být předmětem potenciálního útoku.

Více o této problematice se můžete dočíst zde: https://en.unesco.org/protecting-heritage/convention-and-protocols/1954-convention .

Rozmanitost kulturních projevů

Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005 chrání rozmanitost umělecké tvorby před nebezpečím sílící uniformity kulturních projevů, které sebou nese globalizace. Úmluva zároveň podporuje kulturní a kreativní sektory a potvrzuje suverénní právo států na vlastní kulturní politiku. Tato úmluva také potvrzuje zvláštní charakter kulturních statků a služeb, které sice prohlašuje za zboží, avšak zboží zvláštní povahy. Pro ČR jako členskou zemi EU je důležité také to, že EU jako celek jsou též samostatnou stranou zmíněné úmluvy a rovněž tak i všechny členské státy EU.

Více o této problematice přímo na stránkách: https://www.unesco.org/creativity/en

***

Kromě těchto pěti úmluv v kulturní oblasti, které ČR ratifikovala, se MK stará i o provádění dalších zásadních legislativních nástrojů ve formě Doporučení z kulturní oblasti:

Doporučení o historické městské krajině (https://www.mkcr.cz/doporuceni-k-historicke-krajine-1380.html),
Doporučení o postavení umělců (https://www.mkcr.cz/doporuceni-umelcu-1393.html),
Doporučení pro ochranu a podporu muzeí a sbírek (https://www.mkcr.cz/doporuceni-k-muzeim-1381.html), a
Doporučení na zachování a zpřístupnění dokumentárního dědictví, včetně toho, které je v digitální podobě (https://www.mkcr.cz/doporuceni-o-dokumentarnim-dedictvi-1411.html).

Paměť světa

Ministerstvo kultury je zapojeno i do programu Paměť světa, (https://www.unesco.org/en/memory-world), pro zachování nejvzácnějšího dokumentárního dědictví a jeho zpřístupnění prostřednictvím moderní informační techniky. Do Mezinárodního registru Paměť světa obsahujícího nejvzácnější dokumenty světa, byly zapsány za Českou republiku následující sbírky dokumentů:

Sbírka středověkých rukopisů české reformace (Národní knihovna ČR, 2007)
Sbírka ruských, ukrajinských a běloruských periodik z let 1918-1945 (Národní knihovna ČR, 2007)
Sbírka Barokních univerzitních tezí (Národní knihovna ČR, 2011)
Sbírka českých a slovenských samizdatových periodik z let 1948 až 1989 (Knihovna Libri prohibiti, 2013)
česko-francouzská nominace Světelné pantomimy Emila Reynauda (Národní technické muzeum, 2015)
česko-maltská nominace G. F. Camociových map velkého obléhání Malty z roku 1565 (Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty UK, 2017)
Archiv Leoše Janáčka (Moravské zemské muzeum, 2017)
Kynžvartská daguerrotypie (NPÚ, dlouhodobě zapůjčena Národnímu technickému muzeu, 2017)
Archiv Antonína Dvořáka (Národní muzeum ČR, 2023)
Mollova mapová sbírka (Moravská zemská knihovna, 2023)
Sbírka kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka (Přírodovědecká fakulta UK, 2025)
Situační plány židovského osídlení v habsburské monarchii (Národní archiv, 2025)
Kresby a písemnosti dětí v době válek v Evropě 1914–1966 (společná nominace ČR, Francie, Kanady, Německa, Polska, Španělska, Švýcarska a Velké Británie, koordinátorem za ČR bylo Židovské muzeum v Praze, 2025)

Každé dva roky uděluje UNESCO v rámci tohoto programu jedinci nebo instituci, kteří se významně podíleli na ochraně a zpřístupnění dokumentárního dědictví, Cenu UNESCO/Jikji pro program Paměť světa a je naší dobrou vizitkou, že Národní knihovna ČR byla vůbec prvním laureátem Ceny v roce 2005.

V listopadu 2022 byl příkazem ministra č. 17/2022 kultury ustanoven Národní komitét pro program Paměť světa a zároveň se vydala Směrnice pro vedení Národního seznamu programu Paměť světa.

Na program UNESCO Paměť světa reaguje svým obsahem i jeden z podprogramů Veřejné informační služby knihoven nazvaný Manuscriptorium, tj. program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví obsaženého v dokumentech dochovaných na teritoriu České republiky. Český datový formát DOBM vyvinutý pro program byl přijat jako mezinárodní standard UNESCO pro publikace vycházející v programu Paměť světa. Více k programu: http://www.manuscriptorium.com/cs .

Dalším významným podprogramem Veřejné informační služby knihoven týkající se digitalizace je program digitální knihovny Kramerius - http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=9DFB4C8F843C9CE895212E5F1A84B387 , jehož cílem je záchrana a zpřístupnění bohemikálních dokumentů tištěných na kyselém papíru, jejichž existence je ohrožena rozpadem (křehnutím) papírového nosiče. I tato otázka je předmětem zájmu UNESCO, jak o tom svědčí zvláštní Rezoluce 29. Generální konference UNESCO č. 33, u jejíchž kořenů stála IFLA (Mezinárodní federace asociací knihoven a knihovníků), což je opět jedna z významných nevládních organizací, s níž UNESCO udržuje permanentní styky. Blíže o IFLA na adrese https://www.ifla.org/.

Prostřednictvím Ministerstva kultury a Národní knihovny je také Česká republika zapojena do velmi užitečného, každoročně UNESCO vydávaného Světového přehledu překladů (Index Translationum), viz adresa (https://www.unesco.org/xtrans/bsform.aspx ) a do činnosti agentury ISBN, v níž mělo UNESCO důležitou zakladatelskou funkci. Naše Národní knihovna je také příjemcem výtisků publikací, které UNESCO ve své rozsáhlé ediční činnosti vydává.

UNESCO je jedinou institucí na světě, která vydává Světové statistické ročenky, týkající se mj. knihoven, knižní a časopisecké produkce, muzeí a galerií, veřejnosti přístupných památkových objektů atd. s perspektivou dalšího rozšiřování této služby. UNESCO pro tyto účely zřídilo Mezinárodní statistický institut se sídlem v Kanadě s adresou http://www.uis.unesco.org/Pages/default.aspx.

***

Síť kreativních měst

V roce 2004 byla založena Síť kreativních měst UNESCO na podporu spolupráce mezi městy, které vnímají kreativitu jako jeden z významných faktorů udržitelného rozvoje měst. V současnosti tvoří tuto síť přes 180 měst z celého světa, které v kreativitě a rozvoji kulturních průmyslů vidí možnost kvalitního rozkvětu na místní úrovni, a aktivní spolupráce na mezinárodní úrovni. Města musí vynikat v jedné ze sedmi oblastí: Řemesla a lidové umění; Design; Film; Gastronomie; Literatura; Hudba anebo Média (Media Arts). Za velký úspěch můžeme považovat skutečnost, že tento prestižní titul získala v ČR:

Praha jako kreativní město literatury (v roce 2014)
Brno jako kreativní město hudby (v roce 2017)

Více informací k Síti kreativních měst UNESCO: http://en.unesco.org/creative-cities/ a také na stránkách MK: https://www.mkcr.cz/sit-kreativnich-mest-cs-1412 .

***

Světová výročí pod patronací UNESCO

Velké popularitě se v České republice těší světová výročí významných osobností či událostí světové kultury, vědy a výchovy, která UNESCO pravidelně vyhlašuje. Ministerstvo kultury zpracovává na základě podnětů příslušné návrhy za oblast kultury, které postupuje Sekretariátu UNESCO k posouzení. Do kalendáře světových výročí na dvouletí 2026/2027 bylo zapsáno 100. výročí narození Arnošta Lustiga a 150. výročí narození Tomáše Bati.

Více informací ke světovým výročím: https://en.unesco.org/commemorations a také na stránkách MK zde: https://www.mkcr.cz/vyroci-unesco-mezinarodne-vyznamnych-osobnosti-ci-udalosti-cs-1417.

***

Konference MONDIACULT 2025, pořádaná UNESCO ve spolupráci se Španělskem, se uskutečnila v Barceloně za účasti více než 160 národních delegací, ministrů kultury, odborníků, zástupců občanské společnosti a mládeže. Organizace byla na vysoké úrovni a vytvořila prostor pro otevřenou a inspirativní debatu o globálních kulturních politikách. Navázala tak na konferenci Mondiacult 2022 v Mexiku, na které členské státy UNESCO jednomyslně přijaly deklaraci uznávající kulturu jako globální veřejný statek a základní lidské právo. Cílem letošní edice bylo navázat na závěry konference, a prozkoumat dvě hlavní aktuální témata: umělou inteligenci a kulturu míru.

Hlavní výstupy a závěry konference MONDIACULT 2025:

Představení první Globální zprávy UNESCO o stavu kultury. Dokument přináší ucelenou analýzu současného stavu kultury a poskytuje důkazní základ pro prosazení uznání kultury jako samostatného cíle udržitelného rozvoje (SDG): https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000395504/PDF/395504eng.pdf.multi
Závěrečný dokument konference, který vyzval k povýšení kultury na stejnou úroveň jako zdraví či vzdělávání v rámci globální agendy po roce 2030. Tento krok potvrzuje rostoucí konsensus o nutnosti integrovat kulturu do všech politik. (k dispozici, bude přeložen do češtiny)
Inaugurace Virtuálního muzea ukradených kulturních objektů. Nový nástroj má posílit povědomí o problematice, usnadnit výzkum a podpořit boj proti nelegálnímu obchodování s kulturním dědictvím. Slouží jako platforma k evidenci, výuce a osvětě o kulturních objektech, které byly odcizeny, vyvezeny nelegálně nebo jsou ve sporném vlastnictví. Umožňuje uživatelům prohlížet online katalog, mapovat původní umístění objektů a sledovat případy repatriace: https://museum.unesco.org/
Prezentace metodiky pro implementaci Rámce pro kulturní a umělecké vzdělávání: https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000395719

Konference MONDIACULT 2025 posunula kulturu blíže k politickému uznání jako samostatného cíle udržitelného rozvoje a potvrdila její roli jako nástroje míru, soudržnosti a odolnosti. Kultura musí hrát v podpoře míru a udržitelného rozvoje významnější roli. Další ročník konference MONDIACULT se uskuteční v roce 2029 v Rijádu v Saúdské Arábii.

***

Zakládací dokument UNESCO začíná slovy, že války se rodí v myslích lidí, a proto je třeba v myslích lidí vybudovati obranu míru. Jednou z cest k dosažení tohoto cíle je rozvíjení mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání, rozvoje věd, ochrany životního prostředí a kulturního dědictví, podpory rozmanitosti kulturních projevů, komunikace a přístupu k informacím, a především prosazování úcty k lidským právům a základním svobodám, která jsou základem vzájemného poznání a pochopení.

Texty úmluv, prováděcích směrnic, doporučení, deklarací a jiných oficiálních dokumentů UNESCO:

Poznámka: Zájemci o případné zaměstnání v Sekretariátu UNESCO, nechť se laskavě obrátí na adresy: https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/prace_v_mezinarodnich_org/index.html http://en.unesco.org/careers/ .

Oddělení pro vztahy s UNESCO a mezinárodní spolupráce

Texty úmluv, prováděcích směrnic, doporučení, deklarací a jiných oficiálních dokumentů UNESCO: