Téměř ve všech okolních zemích, stejně tak jako zemích Asie, Afriky a Ameriky, je zvukovému kulturnímu dědictví věnována již dlouhodobě značná pozornost, a to jak ze strany význačných institucí, tak státu. Vybrané příklady dokládají, jak se v České republice v oblasti programu dlouhodobé ochrany, archivace, evidence a zpřístupnění zvukových nahrávek výrazně opožďujeme.
Velká Británie
Jedna z nejvýznamnějších světových institucí pro sledovanou oblast je British Library Sound Archive, jehož institucionální počátky sahají do roku 1955 (tehdy pod názvem British Institute of Recorded Sound), kdy se začaly systematicky budovat sbírky fyzických nosičů. Počátky ochranné digitalizace sahají do roku 1984, digitalizace na CD-R od roku 1998. Online je digitální archiv dostupný od roku 2006.
Francie
V roce 1997 byla pro veřejnost spuštěna první verze projektu Gallica: digitální encyklopedie Bibliothèque Nationale de France, obsahující kromě tištěných a dalších typů dokumentů také rozsahem i zajímavostí bohaté zvukové nahrávky, které zpřístupňuje od roku 2008.
Německo
Německá síť institucí spravujících sbírky zvukových nahrávek a dokumentů je decentralizovaná a bohatá/hustá. Deutsches Musikarchiv je hlavní německé hudební informační centrum obsahující jak tištěnou, tak nahranou hudbu. Jeho základem jsou zvukové sbírky na základě povinného výtisku (od roku 1973). Nicméně začátky budování fondů zvukových dokumentů ve východním Německu sahají do roku 1960 a v západní části do roku 1961. Od roku 2010 sídlí v Lipsku a je součástí Deutsche Nationalbibliothek.
Rakousko
Jednou ze světově nejuznávanějších institucí v oblasti archivace zvuku a vůbec nejstarší (založena v roce 1899) je rakouský Phonogrammarchiv der Österreichischen Akademie der Wissenschaften. Ten sbírky nejen systematický buduje, ale je také světovým lídrem v oblasti dlouhodobé ochrany, uložení a zpřístupnění fondů.
Švýcarsko
Instituce Swiss National Sound Archives byla založena formou nadace v roce 1987, ale fakticky zahájila fyzické budování svých sbírek již v roce 1984. Online přístup k metadatům byl možný již v první polovině 90. let ze speciálně vytvořené databáze. Systematická digitalizace začala v roce 2004. Od roku 2006 funguje digitální archiv, který je nyní ve speciálním režimu široce dostupný např. v knihovnách, archivech či na univerzitách.
Švédsko
Swedish National Archive of Recorded Sound and Moving Images byl založen v roce 1979 s cílem sbírat a chránit nejen filmovou produkci, ale i zvukové nahrávky včetně rozhlasových a televizních programů. Významnou roli hraje institut povinného „výtisku“. Od roku 2009 spolupracuje se švédskou národní knihovnou na digitalizaci a zachování multimédií a vytváření databáze dokumentů.
Lotyšsko
První fyzické nosiče byly pro knihovnu získány v roce 1961. Samotná knihovna zvukových dokumentů vznikla v roce 1975. Elektronický katalog zahrnující všechny dokumenty funguje od roku 2000. V knihovně probíhá systematická digitalizace včetně vytváření digitálního archivu (digitalizace vinylových a následně šelakových desek probíhá od roku 2008).
V letech 2014–2017 probíhal kooperativní evropský projekt Europeana Sounds, podprojekt Europeany, v jehož rámci byla agregována standardizovaná digitální data, tedy obsah nahrávek z přispívajících institucí. Výraznou metodickou roli zde plnila British Library. Česká republika se do projektu připojit nemohla, protože zde chyběla infrastruktura potřebná pro předávání digitalizovaných dat.
Dala by se zde uvést řada dalších zemí a institucí, v nichž lze najít inspiraci a kontakty, které by bylo prospěšné využít pro řešení situace v České republice. Situace byla popsána již v roce 20161.
Příklady aktivit zahraničních a mezinárodních institucí, které se problematikou ochrany zvukového kulturního dědictví dlouhodobě zabývají:
- Association for Recorded Sound Collections (ARSC),
- Baltic Audiovisual Archival Council (BAAC),
- British and Irish Sound and Audiovisual Archives,
- projekt British Library Save Our Sounds,
- International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres (IAML),
- International Association of Sound and Audiovisual Archives (IASA).
Odkazy na zahraniční instituce (výběr), kde se lze inspirovat:
- University of Santa Barbara, USA,
- Library of Congress,
- Discography of Americna Historival Records,
- British Library Sounds,
- Swiss National Sound Archives:
- The Finnish National Sound Archive
- Phonogrammarchive
- National Film and Sound Archive of Australia
- Arquivo nacional do som
- National Recording Registry – Library of Congress
- symbolický i praktický akt výběru: „zlaté kulturní dědictví“.
1 HOROVÁ, Iva, Helena NOVOTNÁ a Filip ŠÍR. Za málo peněz hodně muziky aneb co se děje v oblasti zvukových dokumentů u nás i v zahraničí. In: INFORUM 2016: 22. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 24.–25. května 2016. Praha: Albertina icome Praha, 2016. ISSN 1801–2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2016/cs/sbornik/.
