Stručná historie Odboru muzeí a galerií a jeho aktivit
Problematikou muzeí a galerií se na Ministerstvu kultury před rokem 1990 zabývalo Oddělení muzeí a galerií, které bylo součástí tehdejšího Odboru ochrany přírody, památkové péče a muzeí a galerií. Po převedení agendy ochrany přírody na Ministerstvo životního prostředí v roce 1992 koexistovala památková péče, muzea a galerie v rámci Odboru památkové péče, muzeí a galerií, přičemž muzea a galerie spravoval referát muzeí a galerií. V jeho čele se do roku 1993 postupně vystřídali PhDr. Jiří Špét, CSc., PhDr. Pavel Klaban (1990–1991) a RNDr. Jiří Žalman (od 1991). V roce 1993 vzniklo Samostatného oddělení muzeí a galerií a následně Odbor muzeí a galerií, jehož ředitelem byl jmenován RNDr. Jiří Žalman.
Zřízení Samostatného oddělení muzeí a galerií a následně Odboru muzeí a galerií bylo výsledkem rozsáhlých politických a společenských změn, které měly dopad i na oblast muzejnictví. Jednalo se zejména o přechod krajských muzeí a galerií do působnosti ministerstva po zrušení krajských národních výborů v letech 1990–1991, o výrazný nárůst agendy ochrany movitého kulturního dědictví v souvislosti s prudce stoupajícím počtem vloupání a krádeží po opětovném otevření hranic a o nezbytnost vytvoření nové legislativy.
V letech 1994–1999 vykonával Odbor muzeí a galerií funkci zřizovatele ke 44 muzeím a galeriím, připravil a rozvíjel meziresortní projekt „Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví“ (ISO), připravil zákon o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty (zákon č. 71/1994 Sb.), organizoval předávání zahraničních zkušeností v oboru muzejnictví a připravoval zákon o ochraně sbírek muzejní povahy v úzké spolupráci s Asociací muzeí a galerií České republiky a Radou státních galerií, profesními organizacemi, které sdružují většinu českých, moravských a slezských muzeí a galerií.
Přijetím zákona o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů (zákon č. 122/2000 Sb.) a prováděcí vyhlášky Ministerstva kultury k tomuto zákonu (vyhláška č. 275/2000 Sb.) byl vytvořen legislativní rámec pro obor muzejnictví, jehož nedílnou součástí se stala Centrální evidenci sbírek muzejní povahy (CES). Jedná se o jedinečný, veřejnosti přístupný informační systém – seznam muzejních sbírek, které jsou spravovány podle zákona č. 122/2000 Sb. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie Odbor muzeí a galerií také zpracoval další zákony: zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, a zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství.
Rozšiřování agend se odrazilo v organizační struktuře odboru – kromě sekretariátu ředitele byla zřízena dvě oddělení: Oddělení ochrany movitého kulturního dědictví a Oddělení muzeí a galerií. Odbor byl současně přejmenován na Odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií. Až do reorganizace agend vedl odbor do roku 2012 také agendu výzkumu a vývoje v muzeích a galeriích.
V roce 2000 odbor zpracoval svým významem mimořádný program „Rehabilitace památníků bojů za svobodu, nezávislost a demokracii“ a prosadil tak myšlenku nové objektivní dokumentace našich moderních dějin, směřující k vyrovnání se s minulostí. Program, který schválila vláda a finančně zajišťovalo Ministerstvo kultury, byl bezesporu přínosem pro muzealizaci dějin 20. století a významným příspěvkem k návratu paměti. Jeho realizací v letech 2000–2009 byly postupně rehabilitovány či zřízeny Památník Lidice, Památník Terezín, Památník dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí, Památník Vojna u Příbrami, Památník II. světové války v Hrabyni u Opavy a Národní památník na Vítkově. Odbor prostřednictvím Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě také zajistil účast státu na činnosti Muzea J. A. Komenského v Naardenu (Nizozemí).
Na základě reformy veřejné správy připravil odbor v roce 2001 přechod 29 muzeí a galerií z působnosti Ministerstva kultury do působnosti krajů. V rámci výkonu funkce zřizovatele státních muzeí a galerií Odbor založil Muzeum romské kultury v Brně jako další státní příspěvkovou organizaci Ministerstva kultury a po oboustranné dohodě převedl Národní zemědělské muzeum do působnosti Ministerstva zemědělství. Odbor rovněž rozšířil Památník Lidice o Národní kulturní památku Pietní území Ležáky a Kulturní památku Pietní místo Lety a podílel se na přípravě programu péče o národní kulturní poklad, v jehož rámci se financují rekonstrukce objektů či výstavba nových objektů pro národní muzea (Národní muzeum, Národní technické muzeum, Uměleckoprůmyslové museum, Památník národního písemnictví, Národní galerie v Praze). Celkový počet státních příspěvkových organizací v gesci odboru v současnosti představuje 20 muzeí, galerií a památníků (podrobněji viz přehled a odkazy v části Příspěvkové organizace, sekce Kulturní dědictví).
Pro obor muzejnictví odbor postupně zřídil při příspěvkových organizacích v působnosti Ministerstva kultury 9 specializovaných muzeologicko-metodických pracovišť, která poskytují informace, konzultace a služby vlastníkům a správcům sbírek muzejní povahy a dalším zájemcům a vydávají metodické pokyny a texty (podrobněji viz Muzejní centra v sekci Oddělení péče o sbírky).
V roce 2003 vypracoval odbor první a v roce 2010 druhou Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví, jejichž naplňováním se podařilo přispět ke zkvalitnění péče o tuto významnou část kulturního dědictví v České republice a vytvořit podmínky pro další rozvoj oboru muzejnictví u nás. Následovalo schválení Koncepce rozvoje muzejnictví v České republice v letech 2015 až 2020 a příprava dalších strategických a koncepčních materiálů v oblasti kultury. V roce 2021 bylo plnění Koncepce rozvoje muzejnictví v České republice v letech 2015 až 2020 ve spolupráci s příspěvkovými organizacemi závěrečně vyhodnoceno.
Příkazem ministra č. 18/2017 ze dne 27. července 2017 bylo osamostatněno Oddělení ochrany movitého kulturního dědictví, které od 1. srpna 2017 působilo jako Samostatné oddělení ochrany kulturních statků. V rámci systematizace Ministerstva kultury se odbor od 1. ledna 2020 změnil na Samostatné oddělení muzeí a posléze od 1. ledna 2023 opět na Odbor muzeí a galerií, jehož součástí je Oddělení péče o sbírky a Oddělení ochrany kulturních statků.
Funkci ředitele/ředitelky odboru postupně zastávali:
RNDr. Jiří Žalman (1993–1999 a 2006–2007),
Ing. Pavel Jirásek (1999-2006),
Mgr. Zdeněk Novák (2006),
Mgr. Tomáš Wiesner (2007–2010),
PhDr. Magda Junková (2011–2013),
Mgr. Pavel Hlubuček (2013 – leden 2019),
Bc. Dana Jandová (únor–říjen 2019, pověřena řízením),
Mgr. Dana Schlaichertová (listopad 2019),
Bc. Dana Jandová (prosinec 2019, pověřena řízením).
Funkci vedoucí Samostatného oddělení muzeí vykonávali:
Mgr. Dana Schlaichertová (leden–listopad 2020),
Ing. Dana Jandová (prosinec 2020, pověřena řízením),
PhDr. Jan Holovský, Ph.D. (2021–2022).
Funkci vedoucí Samostatného oddělení ochrany kulturních statků zastávala:
PhDr. Magda Němcová (od 1. srpna 2017 – 31. prosince 2022).
Současnost
Ředitel Odboru muzeí a galerií:
PhDr. Jan Holovský, Ph.D. (od 1. ledna 2023 do 30. dubna 2024 ředitel v zastoupení, od 1. května 2024 ředitel).
Vedoucí Oddělení péče o sbírky:
PhDr. Jan Holovský, Ph.D. (od 1. ledna 2023 do 30. dubna 2024)
Vedoucí Oddělení ochrany kulturních statků:
PhDr. Magda Němcová (od 1. ledna 2023).
