Rusové od začátku totální invaze na Ukrajinu poškodili 1300 budov kulturní infrastruktury, 505 z nich bylo zcela zničeno. Nejvíce utrpěly klubovny a komunitní centra, které tvoří 47% poškozených budov. Kromě toho bylo ostřelováním poškozeno více než 500 památek kulturního dědictví Ukrajiny [https://bit.ly/3ljXmJj].
Ztráty kultury na Ruskem okupovaném území Ukrajiny není možné v současné době přesně vypočítat – do svobodného světa se dostávají jen útržkovité informace o Rusy vyrabovaných muzeích a spálených knihovních fondech, stejně jako o zmizelých soukromých uměleckých sbírkách. Předběžně se hovoří o desítkách tisíc ukradených kulturních předmětů. Některé z nich se postupně daří vracet zpět na Ukrajinu [https://bit.ly/3YXXOKT], některé však budou také nenávratně ztraceny.
Ukrajinská kultura projevuje mimořádnou odvahu a odhodlání. Nehledě na těžké zkoušky, kterými prochází její tvůrci, žije dále a pomáhá udržet v ukrajinském lidu zdravý bojový duch. Ukrajinští umělci se nejen snaží svou tvorbou pomoci domácímu publiku vypořádat se s traumaty války, ale zároveň šiří povědomí o své zemi v zahraničí, a to doslova na všech kontinentech.
MKČR bude pravidelně každý týden ve spolupráci s Tetianou Okopnou přinášet zprávy z ukrajinské kultury, jako důkaz, že ukrajinská kultura žije ve své rozmanitosti, že se nevzdala a nepodlehla.
Podoby ukrajinské kultury – březen 2025
- Producent úspěšného ukrajinského seriálu Domeček pro štěstí Jurij Kirpik padl na frontě
Ukrajina přišla o dalšího kulturního pracovníka, který obětoval život za svobodu své země. Jurij Kirpik, výkonný producent populárního televizního seriálu „Budynochok na schastya“ („Domeček pro štěstí“), zahynul na frontě během obranných bojů proti ruské agresi. O jeho smrti informovala Národní unie novinářů Ukrajiny, která uvedla, že Kirpik se stal již 99. mediálním pracovníkem, jenž zahynul od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.
Kirpik pracoval jako producent ve společnosti Starlight Media. Kromě „Domečku na štěstí“ se podílel i na seriálu „Giovanni“ a byl součástí týmu, který v roce 2012 získal prestižní televizní cenu „Teletriumf“ za projekt „Zvaženi ta ščaslyvi“ („Zvážení a šťastní“). Jeho kolegové na něj vzpomínají jako na velmi profesionálního a lidsky vřelého člověka, který přinášel světlo i v nejtěžších chvílích.
Místo jeho smrti ani jednotka, ve které sloužil, zatím nebyly zveřejněny. O jeho ztrátě hovoří s bolestí nejen blízcí a kolegové, ale i celá ukrajinská kulturní komunita. Jurij Kirpik je dalším příkladem toho, že válka zasahuje i ty, kteří celý život zasvětili umění a médiím — a že obrana kultury je také obranou země.
Zdroj: Suspilne Media
- Nedopsaní: 239 tváří ukrajinské literatury, které umlčela válka
Projekt „Недописані“ (česky: Nedopsané) přináší mrazivou a hluboce lidskou připomínku toho, jakou cenu Ukrajina platí za odpor ruské agresi. Autoři projektu zveřejnili jména 239 umělců z oblasti literatury, kteří byli zabiti v důsledku ruské agrese od roku 2014. S iniciativou přišla básnířka a paramedička Olena Herasymjuk a spisovatel a voják Jevhen Lir. Nad archivem zabitých literátů začali pracovat na jaře 2023, tehdy měli informace pouze o 48 osobnostech.
Na seznamu jsou především spisovatelé, ale také literární redaktoři, knihovníci, nakladatelé, tiskaři, literární vědci i píšící studenti filologie — tedy všichni, kdo se věnovali slovu, šíření kultury, vzdělání a uchovávání paměti. Někteří z nich padli na frontě, jiní zemřeli v okupovaných městech nebo byli zabiti během útoků na civilní infrastrukturu.
Nedopysané nejen dávají dohromady jména padlých autorů, ale také formují archiv jejich textů, fotografií, deníků. Většinou se totiž jedná o mladé začínající autory, kteří ještě neměli za sebou vydanou knihu. Za každým jménem je příběh – začatý text, nedokončená báseň, nepřeložená kniha, nevydaná sbírka. Projekt „Nedopsané“ vznikl, aby tyto příběhy uchoval, pojmenoval a připomínal. Je to literární pomník těm, kdo už nemohou mluvit, ale jejichž hlas nesmí být zapomenut.
Tvůrci projektu apelují na veřejnost, aby pomohla tento seznam doplnit – pokud znáte někoho z literárního nebo vydavatelského prostředí, kdo byl zabit kvůli válce, můžete jeho jméno přidat přes kontaktní formulář.
Více o projektu a úplný seznam: https://x.com/nedopysani
Olena Herasymjuk (nar. 1991 v Kyjevě, Ukrajina) je ukrajinská básnířka, spisovatelka, občanská aktivistka a dobrovolnice. Je členkou zdravotnického dobrovolnického praporu Hospitalieři. Autorka knih Hluchota (2014), Popravní kalendář (2017) a Vězeňská píseň (2020). Je držitelkou mnoha ocenění, mezi jinými Ceny Leonidа Kyselova, Mezinárodní ukrajinsko-německé ceny Olese Hončara, Ceny literární soutěže „Smoloskyp“, Básnický objev roku 2013 nebo BookForum Best Book Award 2020. Je spoluautorkou koncepce dální evakuace poraněných Kraken a Avstrijka. Byla vyznamenána ukrajinským státním vyznamenáním Za záchranu života. Rozhovor s Olenou Herasymjuk pro časopis Host: https://www.h7o.cz/clanky/14174-stojim-na-scene-ktera-uz-neexistuje.
Zdroj: LiRoom
- Ukrajina na Mezinárodním knižním veletrhu v Lipsku 2025
Od 27. do 30. března 2025 se Ukrajina opět představí na jednom z nejvýznamnějších literárních veletrhů v Evropě — Leipziger Buchmesse. Letos bude mít vlastní národní stánek, sérii autorských čtení, panelových diskusí a vizuálních výstav, které ukazují nejen literární sílu Ukrajiny, ale i odhodlání kultury vzdorovat válce.
Na národním ukrajinském stánku se letos představí 9 nakladatelství. Přivezou mimo jiné překlady děl ukrajinských autorů do němčiny, představí se například kniha o Mustafovi Džemilevovi, nové vydání textů Oksany Zabužko, díla Tamary Dudy (česky jí vyšel román Dcerka (2024, Host), Stanislava Asejeva a dalších.
Během veletrhu se uskuteční setkání s významnými spisovateli a spisovatelkami:
- Iryna Cilyk – spisovatelka, básnířka a režisérka známá svým dokumentem Země je modrá jako pomeranč, který získal ocenění na festivalu Sundance.
- Stanislav Asejev – novinář a publicista, který přežil ruský koncentrační tábor Izoljacija v Doněcku, autor syrových svědectví o „největší mučírně v Evropě“.
- Oksana Zabužko – přední ukrajinská intelektuálka, filozofka a autorka ikonických románů jako třeba Polní výzkum ukrajinského sexu (česky vydalo One Woman Press 2001). V češtině vyšly mj. knihy Muzeum opuštěných tajemství (2013, Kniha Zlín) a Sestro, Sestro (2006, Argo).
- Maksym Butkevyč – lidskoprávní aktivista, bývalý voják a válečný zajatce v Rusku.
Umělecké centrum Mystetskyj Arsenal ve spolupráci s Pictoric Illustrator Club představí výstavu Život na hraně (Life on the Edge), která prostřednictvím ilustrací dokumentuje realitu života během války. Kurátoři Oleg Hryshčenko a Anna Sarvira se soustředí na vizuální příběhy jako formu svědectví i přežití.
Slavnostní zahájení ukrajinského stánku se bude konat 27. března. Mezi pozvanými hosty jsou ředitelka veletrhu Astrid Böhmischová, ministryně kultury a médií Claudia Rothová, vedoucí saského státního kancléřství Andreas Handschu a ukrajinský lidskoprávní aktivista Maksym Butkevyč, který byl před několika měsíci propuštěn z ruského zajetí. Setkání bude moderovat Kateryna Ritz-Rakul, vedoucí Ukrajinského institutu v Berlíně.
Účast Ukrajiny má hluboký význam. Není to jen prezentace knih — je to kulturní rezistence a zároveň most k evropskému čtenáři. Ukrajinská literatura mluví o válce, ztrátách, síle, naději i budoucnosti, která se tvoří právě teď. České překlady dokazují, že zájem o ukrajinské autory roste i ve střední Evropě — a že jejich hlasy jsou slyšet i za hranicemi.
Více informací o programu je k dispozici na webových stránkách Goethe-Institutu na Ukrajině.
Zdroj: Suspilne Media
- Ukrajina na Benátském bienále architektury 2025: Dva pavilony, jedno poselství obnovy
V roce 2025 se Ukrajina představí na 19. ročníku Benátského architektonického bienále nejen ve vlastním národním pavilonu, ale také v rámci francouzské expozice. Toto dvojité zastoupení má silné symbolické i praktické sdělení — architektura jako nástroj obnovy, odporu a mezinárodní spolupráce.
Oficiální ukrajinský pavilon bude umístěn v hlavní lokalitě výstavy — historickém Arsenale. Projekt nese název „Dakh (Střecha): Vernacular Hardcore “ a soustředí se na přehodnocení architektury v kontextu války a obnovy měst.
Kurátorský tým tvoří Bohdana Kosmina, Michal Murawski a Kateryna Rusetska, kteří zatím nesdílejí podrobnosti svého projektu, ale pravděpodobně se v něm spojí tradiční lidové a radikální moderní prvky. Instalace bude kombinovat vizuální prvky, výzkumné materiály a interaktivní formáty, které odrážejí proměny domácího prostoru v podmínkách destrukce a rekonstrukce.
Vedle vlastního pavilonu bude Ukrajina také čestným hostem francouzské expozice, která se letos zaměří na téma France: Living With / Vivre Avec. Tento koncept zkoumá, jak může architektura reagovat na současné výzvy — ekologické, sociální i urbanistické.
Kurátory francouzského pavilonu jsou Dominique Jakob, Brendan MacFarlane, Éric Daniel-Lacombe a Martin Duplantier. Spojili architekty, výzkumníky a studenty z různých zemí, aby společně hledali nové přístupy k udržitelné, sociálně citlivé a budoucnosti otevřené architektuře.
V rámci projektu budou představeny i ukrajinské iniciativy:
Ro3kvit – síť odborníků, kteří pracují na obnově ukrajinských měst
Zotov&Co – architektonické studio zaměřené na urbanismus
Mriia – projekt rekonstrukce poválečných oblastí
Big City Lab – výzkumná platforma věnující se budoucnosti ukrajinských měst
Hlavní témata výstavy:
- Architektura a klimatické výzvy – adaptivní a ekologicky udržitelný design
- Města budoucnosti – nové přístupy k urbanismu a sdílenému prostoru
- Rekonstrukce po konfliktu – plány obnovy ukrajinských měst
- Architektura jako politické gesto – jak prostor reaguje na společenské proměny
Účast Ukrajiny na bienále má hluboký význam — nejen jako prezentace architektonické tvorby, ale jako forma kulturní diplomacie. V době války se ukrajinská architektura stává hlasem svědectví, nástrojem přežití i vizí budoucnosti.
Benátské architektonické bienále 2025 se uskuteční od 10. května do 23. listopadu 2025.
Více informací: www.labiennale.org
- Prezident Volodymyr Zelenskyj udělil prestižní Ševčenkovy ceny
Ševčenkova cena, oficiálně známá jako Národní cena Ukrajiny pojmenovaná po Tarasu Ševčenkovi, je nejprestižnějším oceněním v oblasti kultury a umění na Ukrajině. Byla založena v roce 1961 a každoročně se uděluje za významný přínos v literatuře, hudbě, výtvarném umění, divadle, kinematografii a žurnalistice.
Dne 9. března 2025, v den narození Tarase Ševčenka, prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil letošní laureáty této ceny.
V kategorii literatury byl oceněn básník Jurij Izdryk za svou sbírku poezie „Sbírka“, vydanou nakladatelstvím Meridian Czernowitz. V oblasti žurnalistiky a publicistiky získal cenu novinář a voják Pavlo Kazarin za retrospektivu válečných blogů publikovaných na portálu Ukrajinská pravda. V kategorii hudebního umění byla oceněna houslistka Bohdana Pivnenko za koncertní programy z let 2019–2024 a skladatel Oleksandr Shynko za skladbu Irij pro smíšený sbor, soprán a symfonický orchestr na motivy starých modliteb a ukrajinských lidových textů. V oblasti kinematografie získali cenu režisér a scenárista Oles Sanin, kameraman Serhij Mychalčuk a skladatelka Alla Zahajkevyč za celovečerní historický film „Dovbuš“. V oblasti výtvarného umění byla oceněna Zhanna Kadyrova za svou sólovou instalaci „Trajektorie letu“. V kategorii dekorativního a užitého umění byli oceněni mistři petrykivské malby Valentyna Karpets-Jermolajeva, Andrij Pikuš, Marija Pikuš a Nataliya Rybak za umělecký projekt „Petrykivská malba: Obrana identity“.
Prezident Zelenskyj během slavnostního ceremoniálu zdůraznil význam umělců při šíření pravdy o válce a jejich roli v podpoře národní identity. „Myslím, že výraz ‚kulturní fronta‘ není korektní. Věřím, že se mnou budete všichni souhlasit. Máme přece jen jednu frontu, kde jsou naši vojáci, naši hrdinové, kde probíhá boj o Ukrajinu v pravém slova smyslu. Ale zároveň odpor ruské agresi je naší společnou věcí, věcí každého na svém místě. A ukrajinská kultura toto místo rozhodně našla, je si vědoma svého významu a cíle. Poskytuje Ukrajincům paprsky světla, které jsou v tak temné době ttolik potřebné,“ řekl Zelenskyj.
Poděkoval vítězům za to, že našli sílu tvořit. Poděkoval také kulturním osobnostem, které se zapojily do obranných sil; které navštěvují frontu s vystoupeními; které svou prací na Ukrajině i v zahraničí získávají finanční prostředky pro armádu.
Zelenskyj označil kulturu a umělecká díla za „ochranu naší identity, za něco, co žádná střela nemůže zničit“.
Zdroj: Babel
- Výstava Anny Zvjagincevy „Světluška“ v Kyjevě
V prostorách Mysteckého Arsenalu v Kyjevě byla 7. března zahájena očekávaná jarní výstava ukrajinské výtvarnice Anny Zvjagincevy s názvem „Světluška“ (ukrajinsky: Сві́тлячок). Výstava potrvá do 4. května 2025 a představuje retrospektivu i zcela nové práce této výrazné osobnosti současného ukrajinského umění.
Expozice zahrnuje díla vytvořená v období od roku 2013 až po současnost. Návštěvníci mohou vidět instalace jako třeba „Zasadit klacek“, sérii soch „Nevhodné doteky“, video „Deklarace o záměru a pochybnosti“ či sochu „Nakreslit okno, zmačkat papír“.
Anna Zvjaginceva pracuje s rozmanitými médii — využívá kov, papír, fotografii, kresbu i video. Každé dílo se pohybuje na hranici osobního a politického, fyzického a emocionálního.
Název „Světluška“ zvolila sama autorka. Symbolizuje vnitřní světlo, které člověk hledá v časech nejistoty a války. Světluška je podle autorky tím, co pomáhá překonávat strach i v nejtemnějším lese.
Nové práce vznikly v uměleckém ateliéru, který Anna vybudovala v prostorách Starého arzenálu, přímo v areálu galerie. Výstavu připravila kurátorka Natasha Chichasova.
Výstava je považována za hlavní událost jarní sezóny v Mysteckém Arsenalu a přitahuje širokou pozornost odborné i laické veřejnosti. Doporučuje se nejen milovníkům současného umění, ale i těm, kdo hledají hlubší porozumění ukrajinské kulturní realitě v době války.
Více informací na: artarsenal.in.ua
Zdroj: Vogue UA
7. Výstava ve Lvově: „Bachmut – tvář genocidy 1942|2022“ připomíná dvě tragédie města
Dne 15. března byla ve lvovském Centru architektury, designu a urbanistiky VEŽA zahájena výstava s názvem „Bachmut — tvář genocidy 1942|2022“, kterou pořádá Národní historický památník Babyn Jar. Výstava navazuje na tragické paralely mezi vyhlazením židovské komunity nacisty v roce 1942 v Bachmutu a cíleným zničením města ruskými jednotkami v letech 2022–2023 během současné války.
Expozice si klade za cíl nejen uctít památku obětí obou válek, ale také upozornit na kontinuitu násilí dvou totalitních režimů — nacistického a současného putinského. Jedná se o putovní dokumentární a umělecký projekt, který bude po Lvově dále cestovat i do dalších měst Ukrajiny a Evropy.
Výstava je rozdělena do dvou částí. První část zachycuje vizuální svědectví o ničení města Bachmut v důsledku ruské agrese — jedná se o fotografie z let 2022–2023 od renomovaných ukrajinských fotografů Konstantyna a Vlady Liberovových, Serhije Korovajného, Andrije Dubčaka a Heorhije Ivančenka.
Zvláštní místo na výstavě zaujímají videoinstalace Prach 2014 a Prach 2022 umělce Mychajla Aleksejenka, které prostřednictvím metafory prachu reflektují záměr totalitních režimů zničit paměť o celém národu. „Válka je ničení a prach. Prach, který zůstává, se usazuje na místech, kde lidé žili, na cestách, které bývaly cestami života. Tento prach, pojatý prostřednictvím umění, se stal základem pro dvě videoinstalace umělce Mychajla Aleksejenka,“ uvedla kurátorka výstavy Maria Mizina.
Druhá část přináší archivní materiály o holocaustu v Bachmutu v roce 1942. Materiály z Bachmutského okresního muzea doplňují videa německého umělce Clemense von Wedemeyera, který se zabývá tématem vnímání historických traumat prostřednictvím současného umění. Hostující kurátorka Dana Brežněvová poznamenala: „Clemens von Wedemeyer se vrátil do města, které jeho dědeček, důstojník wehrmachtu, fotografoval před 80 lety. Jeho díla jsou přesahem času: archivy, malebné ulice a stopy válečných zločinů ve své blízkosti.“
Výstava je vizuálním a historickým mementem o dvou podobách genocidy v jednom městě — v rozdílných epochách, ale s podobnou brutalitou. Organizátoři zdůrazňují, že Bachmut se stal symbolem zničeného města, jehož utrpení je třeba zaznamenat a sdílet.
Výstava potrvá do 30. dubna 2025.
Zdroj: Vogue UA
8. Výstava o ženách v umění v Kyjevě
Od 1. do 16. března se v galerii Ukrajinský dům v Kyjevě konala výjimečná výstava o roli žen v umění a inovacích „Náhodné události“ (ukrajinsky: Випадкові події).
První část výstavy byla věnována výsledkům experimentálního uměleckého projektu, který spojil deset výtvarnic a deset inovátorek z různých oblastí, aby společně vytvářely nové formy spolupráce. Deset inovativních žen spolu s deseti umělkyněmi přehodnotily své obory činnosti a vytvořily umělecká díla na pomezí vědy a kreativity. Účastnice byly vybrány na základě otevřeného výběrového řízení a celý měsíc pracovaly v kreativní laboratoři.
Výsledná díla reflektují jak globální výzvy dneška — jadernou bezpečnost, ekologické zemědělství, klimatickou změnu, technologická rizika a udržitelnost — tak i intimní a osobní témata, jako je prostor ženy pro tvorbu, tělesnost, nebo inkluzivita v městském prostředí.
Druhá retrospektivní část výstavy zkoumá roli žen v umění a vědě, počínaje poválečným obdobím (konec 40. let 20. století) až po současnost.
„Náhodné události“ nabízejí návštěvníkům živý pohled na ukrajinskou současnost očima žen, které tvoří navzdory okolní nejistotě. Výstava se tak stává nejen výtvarnou událostí, ale i platformou pro diskuzi o hodnotách, odpovědnosti a budoucnosti.
Zdroj: Uadim
9. 100 knih, které vám pomohou porozumět Ukrajině: PEN Ukrajina a knihkupectví Sensor připravili výběr přeložených titulů
Ukrajinští experti připravili seznam 100 knih, které pomohou zahraničním čtenářům lépe porozumět Ukrajině. Výběr zahrnuje knihy o historii, politice, kultuře, beletrii a knihy pro děti přeložené do angličtiny, němčiny a francouzštiny.
PEN Ukrajina a kyjevské knihkupectví Sensor Media představily seznam „100 knih, které vám pomohou pochopit Ukrajinu“. Tento výběr vznikl v reakci na četné žádosti zahraničních knihoven, nakladatelů, velvyslanectví a kulturních institucí, které se snaží šířit znalosti o Ukrajině ve svých zemích.
Seznam zahrnuje knihy vydané po roce 1991 a reprezentuje různé žánry a témata, která reprezentují ukrajinskou identitu. Seznam zahrnuje 20 knih o historii a politice, 23 knih o kultuře, 29 knih beletrie, 11 básnických sbírek, 17 knih pro děti.
Připravili jsme výběr knih ze seznamu, které byly přeložené do češtiny.
Knihy o historii a politice:
- Serhij Plochij, Brány Evropy: Dějiny Ukrajiny. Jota, 2023.
- Oleksandr Myched, Krv ti s uhlím pomiešam. Absynt, 2024. (slovensky)
- Anne Applebaum, Rudý hladomor: Stalinova válka na Ukrajině. Beta–Dobrovský, 2018
- Timothy Snider, Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem. Paseka, 2013.
- Černá zem: Holokaust – historie a varování. Paseka, 2015.
- Oleh Sencov, Kronika jedné hladovky. Nakladatelství N media, 2020.
Knihy o kultuře:
- Kolektiv autorů, Poklady Ukrajiny. Slovart, 2023.
- Artem Čech, Bod nula. Fra, 2023.
Poezie:
Nebyla přeložena žádná doporučená sbírka. Česky lze najít pouze výběr z básní těchto autorů a autorek:
- ŽADAN, Serhij. Nový pravopis. Přel. Radka Rubilina. Doslov Radka Denemarková. Praha: Fra, 2024, 96 s.
- KALYTKO, Kateryna. Je slyšet kameny mluvit. Básně z války I., přel. Rita Kindlerová. Babylon 12. 4. 2022.
- KIJANOVSKA, Marianna. Výběr z básní (Kavárna „Dzyga“ na Arménské ulici, Vojenská nemocnice na ulici Čechova, Někdejší Akademická, Sychiv, Park Kościuszka, Most na Levandivku. Křižovatka ulic Horodocka a Sjajvo). Překlad: Alexej Sevruk, Tvar 7/2024, s. 14-15.
- SLYVYNSKYJ, Ostap. Slovník války. Překlad: Miroslav Pošta, Barbora Vrbová, Vojtěch Ulrich, Taras Malkovyč. Ukrajinský žurnál. Speciální číslo 2022, s. 12-25.
Beletrie:
- Oksana Zabužko, Polní výzkum ukrajinského sexu. One Woman Press, 2001.
- Oksana Zabužko, Muzeum opuštěných tajemství. Kniha Zlín, 2013.
- Oksana Zabužko, Jak si ochočit apokalypsu. Přel. Rita Kindlerová. Brno: Větrné mlýny, 2015.
- Oksana Zabužko, Sestro, sestro. Argo, 2006.
- Serhij Žadan, Internát. Argo, 2023.
- Serhij Žadan, Jazz na Donbase. Argo, 2024.
- Jurij Andruchovyč, Moskoviáda. Fra, 2015.
- Jurij Andruchovyč, Rekreace aneb Slavnost Vzkříšeného Ducha. Nakladatelství Burian a Tichák, 2006.
- Andrij Ljubka, Karbid. Nakladatelství N Press, 2023. (slovensky)
- Sofie Andruchovyč, Felix Austria. Větrné mlýny, 2013.
- Sofie Andruchovyč, Amadoka. Větrné mlýny, 2025.
- Sbírka vášní aneb Dobrodružství mladé Ukrajinky. Kniha Zlín, 2011.
Dětská literatura:
Přehled všech překladů z ukrajinské literatury po roce 1989 je zde.
Zdroj: PEN Ukrajina
Archiv:
