Nastavení cookies

PODOBY UKRAJINSKÉ KULTURY 2024

18.06.2024 17:00|ministerstvo

Podoby ukrajinské kultury 2023 informují o aktuálním dění v ukrajinské kultuře. V týdenní periodicitě přináší výběr zpráv o nejzajímavějších kulturních událostech z Ukrajiny. I přes mimořádně složité období, kterým Ukrajina nyní prochází, ukrajinská kultura žije. Putinova agresivní válka má mnohé oběti. Umírají civilisté i vojáci. Jsou ničena města, infrastruktura a zcela cíleně i kulturní památky a kulturní instituce. To ale neznamená, že se na ukrajinské kulturní scéně nic neděje. Právě naopak.

 

Rusové od začátku totální invaze na Ukrajinu poškodili 1300 budov kulturní infrastruktury, 505 z nich bylo zcela zničeno. Nejvíce utrpěly klubovny a komunitní centra, které tvoří 47% poškozených budov. Kromě toho bylo ostřelováním poškozeno více než 500 památek kulturního dědictví Ukrajiny [https://bit.ly/3ljXmJj].

Ztráty kultury na Ruskem okupovaném území Ukrajiny není možné v současné době přesně vypočítat  – do svobodného světa se dostávají jen útržkovité informace o Rusy vyrabovaných muzeích a spálených knihovních fondech, stejně jako o zmizelých soukromých uměleckých sbírkách. Předběžně se hovoří o desítkách tisíc ukradených kulturních předmětů. Některé z nich se postupně daří vracet zpět na Ukrajinu [https://bit.ly/3YXXOKT], některé však budou také nenávratně ztraceny.

Ukrajinská kultura projevuje mimořádnou odvahu a odhodlání. Nehledě na těžké zkoušky, kterými prochází její tvůrci, žije dále a pomáhá udržet v ukrajinském lidu zdravý bojový duch. Ukrajinští  umělci se nejen snaží svou tvorbou pomoci domácímu publiku vypořádat se s traumaty války, ale zároveň šiří povědomí o své zemi v zahraničí, a to doslova na všech kontinentech. 

MKČR bude pravidelně každý týden ve spolupráci s Tetianou Okopnou přinášet zprávy z ukrajinské kultury, jako důkaz, že ukrajinská kultura žije ve své rozmanitosti, že se nevzdala a nepodlehla.


Podoby ukrajinské kultury –  6. 6. – 13. 6. 2024

  1. Výstava, která mění pohled na moderní umění: Protagonisté v Ukrajinském domě v Kyjevě

 

Národní galerie Ukrajinský dům v Kyjevě hostí výstavu Protagonisté, která upozorňuje na činnost dvou předních ukrajinských tvůrčích sdružení konce 80. a počátku 90. let 20. století - Malířská rezervace (Живописний заповідник) a Pařížská komuna (Паризька комуна). 

 

Představitelé těchto dvou živých uměleckých fenoménů bořili sovětská dogmata, zdůrazňovali individualitu a tvůrčí svobodu. Důležitou etapou pro obě budoucí sdružení byly plenéry v Sednivě v letech 1988, 1989 a 1991. Již tehdy se začaly projevovat rozdíly, které za několik let určily charakter umění členů Malířské rezervace a Pařížské komuny.

 

Dům 18A v Mychajlivské ulici (tehdy ulice Pařížské komuny) v centru Kyjeva se stal prvním squatem ve městě, kam se nastěhovali umělci Oleksandr Hnylyckyj, Valerija Trubina, Oleh Holosij, Oleksandr Klymenko, Dmytro Kavsan, Leonid Vartivanov, Jurij Solomko a další. Připojil se k nim také umělecký kritik Oleksandr Solovjov, který je spolukurátorem výstavy Protagonisté. Život ve squatu byl bohémský, vládla v něm atmosféra večírků, sexuální revoluce a psychedelických experimentů.

 

Na rozdíl od Pařížské komuny, jejíž autory spojovalo fyzické místo, představitelé Malířské rezervace se sdružili na základě společných duchovních a uměleckých hodnot a přesvědčení. Navzdory nástupu nových metod v umění zůstali představitelé Rezervace věrni tradiční malířské tradici, odtud plyne i název skupiny. Do sdružení patřili Tiberij Silvaši, Anatolij Kryvolap, Oleksandr Žyvotkov, Mykola Kryvenko a Marko Heiko.

 

Výstava Protagonisté. Malířská rezervace / Pařížská komuna je jedinečnou příležitostí prohlédnout si díla současného umění, která se stala dokumenty doby. Výstava vytvořila unikátní kolekci děl muzejní úrovně, z nichž většina nebyla dosud nikdy vystavena, neboť většina děl putovala do soukromých sbírek přímo z ateliérů umělců. 

 

Výstavu tvoří až z 90 procent díla pocházející ze sbírek ukrajinských sběratelů. “Tato příležitost vidět obrazy ze soukromých sbírek je opravdu vzácná,” říká kurátorka Svitlana Starostenko, “navíc většina ukrajinských muzeí své sbírky kvůli válce evakuovala. Více než 300 originálních obrazů na výstavě Protagonisté pomůže navodit živý dojem o našem umění, i když muzejní sbírky nejsou k dispozici.”

 

První patro expozice je věnováno pozdnímu sovětskému období, v němž probíhalo stanovení a sebeurčení jak účastníků Malířské rezervace tak Pařížské komuny; jsou zde vystavena díla nakreslená pro mládežnické výstavy a plenéry v Sednivě. Druhé patro je “čistým výběrem” nejlepšího z obou fenoménů v jejich kanonických sestavách. Představitelé Malířské rezervace vyznávali důležitost klasického malířství, zatímco díla umělců ze squatu Pařížské komuny jsou plná ironie a reinterpretovaných citací slavných obrazů světové kultury. Ve třetím patře jsou představena díla vytvořená po roce 1990, kdy obě sdružení koexistovala ve společném uměleckém kontextu; jsou zde i skicy ke ztraceným obrazům.

 

 

ZDROJ: Vogue UA

FOTO: Vogue UA

 

 

  1. Téměř 30 států se zavázalo podporovat UNESCO při obnově kulturního sektoru Ukrajiny

 

Téměř 30 států se 7. června zavázalo zvýšit podporu umělcům a kulturním pracovníkům a také obnovit památky a kulturní život Ukrajiny prostřednictvím koordinace UNESCO.

 

,,Bez kultury není možné zahojit válečné rány. Bez kultury nemůže být udržitelný růst a prosperita. To je od února 2022 cílem práce UNESCO na Ukrajině. Proto se závazky, které dnes přijala téměř třicítka našich členských států, zapíší do historie,“ uvedl Ernesto Ottone R., zástupce generálního ředitele organizace pro kulturní záležitosti.

 

Škody způsobené ruskou válkou se ale neomezují jen na fyzické – značná část kulturní činnosti se zastavila. Ukrajinští umělci, kteří nemají možnost tvořit, proto čelili prudkému poklesu své životní úrovně.

 

ZDROJ: Ukrajinská pravda.

 

FOTO: NURPHOTO/CONTRIBUTOR/GETTY IMAGES

 

 

 

  1. Sencovův dokumentární film o válce na Ukrajině bude k vidění letos v létě na festivalu v Karlových Varech

 

Dokumentární film ukrajinského režiséra Oleha Sencova bude letos v létě uveden na filmovém festivalu v Karlových Varech. Uvádí to web filmového festivalu. Do Karlových Varů letos, pokud to situace dovolí, přijede i sám režisér.

 

Oleh Sencov  je ukrajinský filmař, ale také občanský aktivista, někdejší vězeň Kremlu, držitel Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, voják. Momentálně brání vlast coby poručík ukrajinské armády, do níž vstoupil během prvních dnů vpádu ruského agresora v únoru 2022. 

 

V sekci Zvláštní uvedení Karlovarského festivalu bude promítán jeho film Real. Tak se jmenovala akce, při níž došlo ke zničení jeho bojového vozidla pěchoty nepřátelským dělostřelectvem. Z nedalekých zákopů se pokusil rádiem zorganizovat evakuaci části své jednotky, což zásadně zkomplikoval nedostatek munice a neustávající ruská palba. Film skýtá unikátní zážitek, hyperdokumentární vhled do reality války očima jednoho z přímých účastníků.

 

58. ročník MFF KV proběhne od 28. června do 6. července. 

 

ZDROJ: Livyj bereh

 

FOTO: Livyj bereh

 

 

  1. Nakladatelství Vivat uspořádalo výstavu knih spálených při ruském útoku na Charkov

 

Nakladatelství Vivat na festivalu ,,Knižní arzenál” uspořádalo výstavu knih, které zničili Rusové při útoku na tiskárnu ,,Faktor-druk” v Charkově. Akce začala ve čtvrtek 30. května.

 

„Knihy zničené Ruskem. Podpořme Charkov! Kupme knihy“, vyzvali organizátoři výstavy.

 

Návštěvníci také viděli na zdi dva QR kódy s odkazem na číslo účtu pro ty, kdo chtějí vydavatelství podpořit, a s podrobnějšími informacemi o tragédii v tiskárně ,,Faktor-druk” z 23. května 2024. 

 

Ve čtvrtek 23. května dopadla ruská raketa na jednu z nejvýznamnějších ukrajinských knižních tiskáren Faktor-Druk v Charkově a těžce poničila její zařízení i uskladněné knihy. Útok si také vyžádal sedm mrtvých a 22 zraněných zaměstnanců typografie.

 

ZDROJ: Kyjiv 24

 

FOTO: Kyjiv 24

 

 

  1. V Kyjevě bude uvedeno představení „Černozem“ vytvořené na hudbu vojenského skladatele Danyla Bildija

 

22. června se v Kyjevském centru současného umění „DACH“ uskuteční premiéra představení režisérky Hanny Klymenko „Černozem“ o síle země, ve které se vše rodí a umírá.

 

Hudbu vytvořil skladatel a vojenský voják Danylo Bildija. Od začátku plnohodnotné invaze šel na frontu jako dobrovolník. Vzděláním lékař, stal se bojovým medikem. Toto je druhé představení, pro které Danylo pracoval v ZSU. Pracuje ve stylech neoklasiky, ambientu, idm, electronic.

 

,,V hudbě se rozpouštím a zapomínám na útrapy války. Práce na divadelní hře, na něčem krásném, mi pomáhá posunout se dál. Jsem si jistý, že to budou cítit i diváci,” komentoval skladatel.

 

V září 2023 byla v Kyjevě uvedena hra Intermezzo, k níž hudbu složil skladatel Danylo Bildija na frontě.

 

ZDROJ:

Espreso

 

FOTO:

Espreso

 

 

  1. Umělec Artur Snitkus zemřel na frontě

 

36letý queer umělec a stylista Artur Snitkus zemřel při obraně Ukrajiny před ruskou agresí během bojové mise v Doněcké oblasti.

 

S hlubokým zármutkem vám oznamujeme, že voják Snitkus Artur Romanovyč (nar. 13.5.1988) zemřel při obraně Ukrajiny. Hrdina položil život 7. června při plnění bojové mise v Doněcké oblasti. Soucítíme se všemi příbuznými a přáteli obránce. Upřímně sdílíme bolest ze ztráty a skláníme hlavy v hlubokém zármutku. Věčná památka našemu obránci! - řekl starosta Ternopilu Serhij Nadal.

 

ZDROJ: UNN

 

FOTO: UNN

 

 

 

  1. Dvě třetiny - ruské. Za dva roky vyřadily ukrajinské knihovny více než 26 milionů knih

 

Za poslední dva roky vyřadily ukrajinské knihovny více než 26 milionů knih – 12 milionů 971 tisíc v roce 2022 a 13 milionů 165 tisíc v roce 2023. 

 

Ukrajinská národní knihovna pojmenovaná po Jaroslavu Moudrém, která sestavuje statistiky o fondech ukrajinských knihoven, to oznámila v reakci na žádost o informace publikace „Čytomo“.

 

Většina knih byla napsána v regionu Poltava. V roce 2022 bylo z knihovních fondů kraje vyřazeno 1 milion 64 tisíc publikací a v roce 2023 - 927 tisíc výtisků.

 

Pokud jde o hlavní město, v roce 2022 bylo v Kyjevě vyřazeno 224 000 knih a v příštím roce 295 000 knih.

 

Dvě třetiny všech vyřazených knih, tedy 66 %, jsou publikace v ruštině. V roce 2022 bylo vyřazeno 8 milionů 653 tisíc takových publikací a v roce 2023 - 8 milionů 795 tisíc publikací.

 

V červenci loňského roku ředitelka Ukrajinského knižního institutu (UIK) Oleksandra Koval vyzvala knihovníky, aby se připojili k „tiché akci“, která měla upozornit na nutnost aktualizace knihovních fondů o aktuální knihy.

 

Pak řekla, že odstranění sovětských a ruských knih z ukrajinských knihoven může trvat dva nebo tři roky a nejvíce práce bude na východě a jihu země.

 

ZDROJ: Ukrajinská pravda.

 

FOTO: Ukrajinská pravda.


Archiv:

 

Soubory ke stažení
TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Jana Malíková
Vedoucí tiskového oddělení
Tisková mluvčí
T: 257 085 444
M: 606 752 051
E: jana.malikova@mk.gov.cz


Petra Hrušová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 362
M: 725 700 095
E: petra.hrusova@mk.gov.cz


Ivana Awwadová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 484
M: 777 457 341
E: ivana.awwadova@mk.gov.cz


Jana Zechmeisterová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 206
M: 702 210 656
E: jana.zechmeisterova@mk.gov.cz

info Novinářské dotazy prosím zasílejte na press@mk.gov.cz.

Ostatní (včetně dotazů dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím) směřujte na epodatelna@mk.gov.cz, odkud budou zaslány příslušným odborným útvarům k vyřízení.

Spojte se s námi